Je typickým zástupcem hroznýšovitých hadů. V přírodě vytváří několik subspecií (poddruhů)  -B.c.constrictor, B.c. amarali. B.c. imperator, B.c.nebulosa, B.c. occidentalis, B.c. orophias,B.c. ortonii, B.c.sabogae a B.c.longicaudata . Jednotlivé podruhy navíc vykazují značnou barevnou variabilitu.

Hroznýš královský obývá rozsáhlé území prakticky od Mexika po Argentinu, včetně karibských ostrovů. Areály výskytu některých poddruhů se překrývají. Druh osidluje nejrůznější biotopy od lokalit suchých, jako jsou savany, přes polosuché opadavé lesy až po tropické deštné lesy. Hroznýše můžeme nalézt jak na zemi, tak i ve větvích stromů, určité poddruhy vystupují až do nadmořské výšky 1800 m n. m.

Hadi tedy obývají jak velmi vlhké biotopy s téměř stabilní teplotou a vlhkostí, tak oblasti, kde se vlhké a teplé podnebí střídá se suchou a chladnou periodou, dokonce oblasti s téměř temperátním klimatem, kde teplota v zimě padá někdy až k 10 stupňům a toto období přečkávají zvířata při snížené aktivitě.

Délka těla hroznýše bývá v závislosti na poddruhu  1-5 m a vážit může i přes 15 kg. Má trojúhelníkovou hlavu zřetelně oddělenou od zavalitého těla, relativně krátký ocas a jako ostatní členové starobylé čeledi hroznýšovitých má zhruba stejně vyvinuté obě plíce a, v podobě zřetelně viditelných drápků po stranách kloaky, zachovány kosterní pozůstatky končetin. Průměrně se hroznýši dožívají až 20 let.

Samci nebývají tak mohutní jako samice, mají větší drápky, samice navíc mívají zřetelněji odlišený ocas od zbytku těla. Pohlavně dospívají mezi 2,5 a 5 lety.

Hroznýši jsou samotáři. K větší kumulaci jedinců dochází pouze v období páření pouze u některých poddruhů byla zaznamenána kumulace jedinců mimo toto období (O. Hes 2008).

Zatímco krajty svá vejce chrání a některé druhy jsou schopny i stahy svalstva zahřívat, hroznýši rodí živá mláďata (tzv. ovoviviparie – vajíčka se vyvíjejí uvnitř těla samice). Samice hroznýše královského rodí po 140-180 denní březosti  5 – 60 mláďat o délce kolem 50cm. Malí hroznýši se musí nejdříve dostat z porodních obalů, do tří týdnů se svlékají a začínají lovit svou první potravu. Podle posledních výzkumů jsou hroznýší samice schopny rodit mláďata samiččího pohlaví i bez předchozího oplodnění samcem, čímž se vedle např. varana komodského řadí mezi několik málo druhů plazů schopných partenogeneze.

Hroznýši loví potravu ze zálohy, živí se plazy, savci a ptáky odpovídající velikosti. Jelikož had na kořist číhá a nevydává se za ní, setkávají se tady dva faktory – bleskovost a vysoká úspěšnost hadího útoku a proti tomu určitá náhoda, že se kořist sama, v blízkosti potřebné k úspěšnému útoku, opravdu objeví. Druhý faktor může had ovlivnit pouze výběrem vhodného stanoviště a dobrým maskováním. Každopádně obézního hada v přírodě potkáte stěží, na rozdíl od mnohých terarijních hroznýšů. Had vytvoří za hlavou první třetinou těla tvar písmene „S“, který slouží v podstatě jako jakási pružina. Je-li kořist na dosah, vystřelí hroznýš pomocí této „pružiny“ bleskovou rychlostí směrem k potravě, zachytí ji jehličkovitými, dozadu směřujícími zuby, přitáhne si ji blíže a omotává smyčkami těla. S každým výdechem kořisti had utahuje a znemožňuje nadechnutí. Tlak na hrudní koš je tak silný, že je schopen zastavit srdeční činnost. Po usmrcení kořisti ji had začne zpravidla (u velkého sousta vždy) od hlavy v celku polykat.

Hroznýš královský je ve většině případů živočichem nočním. Nejdůležitějším smyslem je Jacobsonův orgán, jehož zásobuje neustále kmitající rozeklaný jazyk nejrůznějšími smyslovými vjemy. V těsném sledu je vynikající čich a termoreceptory – buňky, jež mají schopnost rozpoznat rozdíly teploty na setiny stupňů celsia. Tyto smyslové orgány dělají z hroznýše a pochopitelně i ostatních hadů, mimořádně úspěšné predátory. Přesto, že svou kořist aktivně nepronásledují, jejich útok má velice vysokou pravděpodobnost úspěchu. Zatím co kořist si nehybného hada často pod rouškou tmy většinou ani nevšimne, ten sám má dokonalý přehled o svém okolí. Hroznýší oko má svislou zornici a ačkoliv vidí poměrně dobře, není to zrovna bůhvíjak ostrozraký živočich.  Místo toho je had veden Jackobsonovým orgánem, čichem a termoreceptory za pachem a jakýmsi termoobrazem kořisti. Ač nemá vyvinuto střední ucho ani bubínek, vnímá skrze normálně vyvinuté vnitřní ucho vibrace povrchu navíc prakticky celá plocha hadího těla je jeden velký citlivý hmatový orgán.

 

Hroznýš královský je bezpochyby jedním z nejčastěji chovaných hadů u nás, ale nebylo tomu tak vždy. Kromě odolného a naprosto bezproblémového  B.c.imperator  jsou všechny poddruhy v zajetí choulostivými chovanci, zvláště náchylní k infekcím, kteří netolerují nejmenší chyby ze strany chovatele. Následující odstavec pochází z knihy vydavatelství Orbis Praha – Naše Zoo vydané v roce 1955:

„Nejpověstnějšími hady horké Ameriky jsou hroznýši, z nich zvláště hroznýš královský (Constrictor constrictor L.) a jeho nejbližší příbuzní. Jsou to nádherně zbarvení, silní a kousaví hadi, kteří však nebývají delší než 4 metry. Hroznýš královský obývá pásmo suchých pralesů a polostepí a často přichází na trh a tím i do zoologických zahrad. Je však mnohem choulostivější než anakonda a snadno podléhá chorobám.“

Jiří Čihař v knize Teraristika z roku 1989 uvádí, mimo spousty užitečných informací fakt, že:

 „U nás se mezi chovateli nejčastěji setkáváme s poddruhem Boa constrictor imperator, Boa constrictor constrictor a o Boa constrictor amarali nebo s jejich kříženci.“

A tady si myslím, že je původ nejčastěji chovaných hroznýšů u nás. Všechny jmenované poddruhy jsou spíše většího vzrůstu (B.c.constrictor dokonce dosahuje oněch rekordních délek přes 4 m) a jejich, často ne záměrným, křížením se nejen v ČR ustálila populace velice odolných, v drtivé většině klidných a nekousavých hadů, kteří chovateli odpustí drobnější chyby, menší výkyvy teploty a vlhkosti. Hadů, jež nejsou tak náchylní k nemocem a snadno se množí. Většina těchto domácích kříženců dosahuje délky „tak akorát“. Najdou se jedinci, kteří sotva dorostou 2 metry, stejně tak jedinci, kteří tuto hranici výrazně překračují, ale hadi delší než 3 metry se v chovech tak často nevyskytují. Neberu-li v potaz malé děti toužící po hadovi, jsou tito hroznýši přímo ideální zvířata pro začínající chovatele hadů.

Ačkoliv se dá dnes sehnat více zajímavých poddruhů hroznýše královského, nejčastěji se kromě zmíněných kříženců setkáváme s rovněž bezproblémovými B.c.imperator a nejrůznějšími selektivním křížením vzniklými barevnými mutacemi (anery, salmon, stripped, pastel aj.)

MOJI HROZNÝŠI

 

V srpnu 2009 jsem si pořídil pár hroznýšů přímo od chovatele. Jsou to v květnu téhož roku narozeni hadi, klasický český mix, štěpitelní na albíny.

Samice má typické zbarvení a je delší. Samec je výrazně světlejší, navíc má ošklivě zlomený a inervovaný konec ocásku, čehož jsem si, pro své počáteční nadšení a aktivitu mláděte při výběru, nevšiml.

Hady chovám ve vlastnoručně vyrobeném teráriu z OSB desek o vnitřních rozměrech 200X80X100. Jako podklad používám lignocel s drcenou jedlovou kůrou. Jako nádrž na vodu 10 cm hluboký "kočičí záchod" 35X50. Terárium je vybaveno policí pocelé své délce, z níž jedna její část slouží k vyhřívání. Tuto vyhřívá 6W topný kámen a 75W bodová žárovka. Přístup na polici umožňuje ořechová větev. Terárium jsem ozdobil několika umělými rostlinami a snažil se tak trochu napodobit biotop těchto hadů. Světelný režim během jara a léta je 12 h. Na podzim a v zimě 10 h. Maximální teploty nad vyhřívanou částí dosahují ke 30 stupňům (přímo pod žárovkou však určitě ještě více), v nejchladnější části jsou maxima kolem 24 C a v noci klesá teplota v celém teráriu někdy až na 22 C s tím, že se hadi mají možnost vyhřát na kameni. Vlhkost kolísá mezi 50 % ve dne a 70 % v noci. Až na 80 % zvyšuju vlhkost během svlékání.

Hady krmím dvěma vzrostlými potkany. K dalšímu krmení přistupuji týden po té, co se zvířata vyprázdní. Zatím tento interval vychází na tři týdny, občas nechávám půst delší.

Manipulace s mými hroznýši je při správných postupech (umyté ruce, správné načasování atd.) bezproblémová. Zatímco samec bývá v rukou stále poměrně nesvůj (tím myslím, spíše nejistý než agresivní), u samice se projevuje (s nadsázkou) až zvědavost a s postupujícím věkem se začíná projevovat bezstarostná a klidná povaha. Ke kousnutí však nejde daleko během a po krmení, zvláště v případě, že „půst“ trvá déle, než obvykle.

Jelikož se jedná stále o velice mladá zvířata s odchovem budu muset ještě nějaké ty dva roky počkat, nicméně odkaz "nabídka" je určitě v plánu :)